Ve své páté knize,
Světlém prameni lásky, autorka navazuje na předešlé tituly –
Duševní světlo,
Zůstat anebo jít,
Beze zla v sobě a
Hřejivou naději. Pozornost nyní zaměřuje hlavně na pocity jako jsou strach, zloba, vina, myšlenky dobré, zlé a jejich následky, stresy a také smutek, který vyrůstá převážně ze zažitého pocitu "nemají mě rádi".
To vše uvádí do dokonalé souvislosti s fyzickými nemocemi, které z výše uvedených negativit v myšlení vyplývají. Čtenář se tak například dozví, že zavilá zloba může vyvolat rakovinu, časté sebeobviňování způsobuje revmatismus a příčinou vysokého tlaku je hledání chyb na druhých… Vše doplňují příklady ze života a praxe autorky. Hlavní myšlenka knihy pak směřuje k tomu, že zbavit se svých utrpení lze především prostřednictvím odpuštění. Citujeme-li slova autorky:
… učení o odpuštění je jednoduché a dostupné pro ty, kteří jsou připraveni uznat své chyby, a nepřijatelné pro ty, kteří hledají viníky vně sebe. Luule Viilma je tak skvělým průvodcem a rádkyní na cestě za odpuštěním a tím tedy za šťastným, spokojenějším životem a duševní rovnováhou.