V den svátku sv. Ignáce, zakladatele jezuitského řádu, vydal císař, uherský a český král Ferdinand II. patent, jímž vypověděl ze země veškeré nekatolické šlechtice, kteří odmítnou přestoupit na katolickou víru. Jde o jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dalekosáhlých proměnách, kterými procházel český stát po porážce stavovského povstání. Necelých sedm let po vítězství na Bílé hoře se panovník odhodlal k závěrečnému úderu proti nekatolíkům v Českém království. Vypovězení nekatolické šlechty představovalo nejen zásah proti významné části společenských elit, ale také otevřelo cestu k masovému obracení širokých vrstev venkovského i městského poddaného obyvatelstva. Publikace je věnována jak okolnostem, za nichž k tomuto rekatolizačnímu opatření došlo, tak i jeho širšímu kontextu. Zasazuje patent proti nekatolické šlechtě do obecných souvislostí rekatolizačního úsilí státu a církve v habsburské monarchii ve 20. letech 17. století, zabývá se jeho vztahem k Obnovenému zřízení zemskému a sleduje rovněž jeho praktický dopad a následky. Kniha tak na základě moderního historického výzkumu poskytuje ucelenější pohled na první fázi pobělohorské rekatolizace v období třicetileté války.
