Sólista není týmový hráč, je zaměřen na vlastní úspěch, nehledí na potřebu ostatních, jde za svým bez ohledu na celek. V případě, že o sólistech mluví komentátor fotbalového utkání. Sólista je ale také ten, kdo dokonale ovládá svůj nástroj, kdo stojí před orchestrem a svou pílí, uměním a profesionalitou podporuje výkon všech ostatních. Ten, kdo se vydává do neznáma, kdo spoléhá sám na sebe a ví, že za své chyby bude platit sám. Sólista může být bezohledný egocentrik stejně jako obětavý pomocník druhých. Sólisté v sobě zahrnují barevnost lidské existence, stejně jako jsme ji nacházeli u všech účastníků a účastnic našeho výzkumu. A proto v textu předkládané knihy hovoříme nejenom o samostatně žijících, lidech v jednočlenné domácnosti, komunikačních partnerech a partnerkách, participantech atp., ale také o sólistech a sólistkách. Jsou jimi lidé, kteří tvoří samostatnou ekonomickou jednotku (domácnost) a nesdílejí svůj intimní prostor dlouhodobě s žádnou jinou osobou a jsou bezdětní. V letech 2013 – 2014 jsme vedli rozhovory s celkem 27 lidmi a zajímalo nás, zda a jak si vytváří, upravují a přisvojují svůj „domov“ ti, kteří jej netvoří s nikým jiným a pro nikoho jiného, co pro ně vlastně domov, který je obecně spojován s rodinou, vyjednáváním a sdílením, znamená. Obsah knihy tvoří triáda ústředních témat: Jsou to otázky sociálních vztahů sahajících za hranice domácností, a tyto hranice často překračujících, otázky (nejen placené) práce a volného času a jejich vzájemného soupeření o prostor a čas domácností sólistů, a v neposlední řadě různé způsoby nakládání s předměty a prostorem v domácnostech, každodenní praktiky zabydlování privátních příbytků. Kniha je svým stylem určena odborné veřejnosti (především úvodní kapitoly), jazyk analytických kapitol je však dostupný širokému publiku a veřejnosti i mimo akademickou sféru.