Studie českých a polských medievistů zařazené do monografie Středověká univerzitní vzdělanost reprezentují moderní přístupy ke zkoumání pozdně středověkých univerzit. Autoři se v nich věnují jak osudům konkrétních univerzitánů (Jeroným Pražský, Jan z Hradce), tak nejrůznějším způsobům univerzitní výuky (kvestie, kázání, komentáře) včetně představ o šíření vědění z jedné univerzity na druhou (Praha, Krakov, Lipsko) formou tzv. translatio studii.