Publikace vychází z aktuálně obhájené autorovy disertace a empiricky zkoumá proces nastolování agendy. Nejprve je tu rekapitulována teorie a rozebrána metodologie výzkumu tohoto procesu. V jednotlivých kapitolách je pak empiricky ověřována: (1) podstata fungování tohoto procesu, (2) role struktury mediálního obsahu, (3) role přímé osobní zkušenosti, (4) role interpersonální komunikace a (5) role genderu. V závěru autor shrnuje získané výsledky a uvažuje, jak může celý proces a metody jeho výzkumu do budoucna ovlivnit nástup internetu.Úryvek z úvodu:Kniha se zabývá teorií nastolování agendy (agenda-setting theory). Tato teorie popisuje, jak se problémy a témata stávají důležitými ve veřejném mínění, v obsazích masových médií a uvnitř politického aparátu a jaké jsou důsledky takového „nastolení“ témat a problémů. Tento proces je formován množstvím vlivů a také ovlivňuje mnoho subjektů. Lze se tu podrobně seznámit se dvěma základními teoretickými liniemi, které se nastolováním agendy zabývají. Jedna z nich zkoumá, jak jsou problémy nastolovány uvnitř politického aparátu. Ve druhé je primárně kladen důraz na to, jaký mají vliv masová média na utváření veřejného mínění ohledně důležitých problémů a témat. Tato kniha se drží především druhé linie, výhradně je jí věnována její empirická část (4.–7. kapitola). Obě linie výzkumu nastolování agendy jsou samozřejmě rekapitulovány v části věnované teorii a metodologii výzkumu studovaného procesu (2. a 3. kapitola).
