Dialog jako princip vyučování má předpoklady vytvářet vnitřní podmínky pro překonávání tradičního konformismu a transmisivního pojetí výuky. Může přispívat k rozvoji osobnosti všech žáků, a to nejen v oblasti poznávacích schopností, ale také v oblasti afektivní, etické i psychomotorické. Autoři publikace, kterou právě držíte v ruce, však chápou dialog v mnohem širším smyslu než jako formu komunikace či výukovou metodu. Vidí v něm především možnost vzájemného otevírání se člověka člověku, možnost společného hledání a vzájemného obohacování o své znalosti, zkušenosti, postoje, názory či prožitky a emoce. Kniha „Vyučování jako dialog“ je proto určena všem, kteří se zajímají o výchovu a vzdělávání a sledují nebo se přímo účastní změn, jimiž procházejí české základní a střední školy.

Z obsahu

Úvod
1. Potřeba dialogu ve vyučování
2. Realizace dialogu ve vyučování
2.1 Dialog jako princip vyučování
2.2 Podmínky realizace dialogu ve vyučování
2.2.1 Prostředí podněcující dialog
2.2.2 Připravenost učitele i žáků na vedení dialogu
2.2.3 Kladení otázek podporujících dialog a diskusi
2.2.4 Atraktivnost a nosnost tématu pro dialog
2.3 Postup učitele a žáků při přípravě a vedení dialogu
2.3.1 Etapa přípravy na dialog
2.3.2 Etapa vedení dialogu
2.3.3 Zhodnocení a překonávání individuálních zkušeností žáka a ovlivňování žákova pojetí učiva
3. Využití dialogu ve vyučování
4. Dialog jako způsob existence a rozvoje člověka
Literatura