S využitím až dosud většinou opomíjených dokumentů z norimberského procesu s válečnými zločinci a nově získaných materiálů od očitých svědků a od těch, kdož válečné hrůzy přežili, předkládá Richard Rhodes knihu, představující doslova nepostradatelný souhrn informací o holocaustu a druhé světové válce. Je zde plný záběr role skupin zvláštního nasazení - útvarů profesionálních zabijáků, působících v rámci Himmlerovy SS od samotného počátku druhé světové války v Polsku a Sovětském svazu. Autor ukazuje, jak se německé Einsatzgruppen podílely na postupném naplňování dvou samostatných plánů, v nichž nacisté stanovili způsob nakládání s civilním obyvatelstvem, určeným k likvidaci. První z obou plánů, uvedený do pohybu v červenci 1941, odsoudil ke zmasakrování skupinami zvláštního nasazení (jež během let 1941-43 popravily 1,5 miliónu mužů, žen a dětí) Židy z východní Evropy.
Druhý plán, realizovaný od prosince 1941, se zaměřil na Židy ze západní Evropy. Rhodes líčí, jak v oné době vzrostla brutalita jednotek SS, vybičovávaná tisícovkami vražd páchaných tváří v tvář obětem natolik, až šokovala i samotného Himmlera. Říšský vůdce SS proto nařídil vyvinout méně „osobní“ prostředky vraždění, jimiž se posléze staly nechvalně známé plynové komory a krematoria, symbolizující dnes druhou fázi holocaustu. V samotných Židech viděli Hitler s Himmlerem pouze první z plánovaných obětí. Cílem nacistů bylo otevřít Rusko prostřednictvím likvidace 30 miliónů Slovanů a příslušníků dalších etnických skupin pro německé kolonisty.
