Soumrak bohů je prvním českým pokusem o beletristické zpracování dvou islandských rukopisů ze 13. století. Formou živého a poutavého vyprávění, místy prokládaného ukázkami z původních písňových textů, např. Vědminy písně, jsou tu podány příběhy z předkřesťanských dob Norska, Švédska a Islandu, kdy "země byla plodná, lidé poslušní a bohové všemocní". Bohové tu jsou pak s jistou dávkou ironie vykresleni podobně jako v řeckých mýtech, tedy jako téměř obyčejní lidé obdaření božskými schopnostmi. Stejně jako v Řecku tvoří jednu velkou rodinu, které vládne svrchovaný Ódin (na rozdíl od Dia projevuje i určitou moudrost) s manželkou Frigg. Ta je sice stejně jako Héra ochránkyní šťastného manželství a rodinného krbu, ale netrpí takovou žárlivostí, přestože by se k ní jistě důvody našly, neboť všichni bohové v čele s Ódinem projevují typicky mužské sklony. Jejich dětmi jsou Tór (bůh boje), neustále válčící s nepřátelskými obry, Tý (trochu nesmělý bůh vojenské taktiky), Bragi (bůh básníků a bezmezný obdivovatel své ženy), slepý Höd a Baldr, který jediný nebyl přítelem válečnického umění. Baldr naopak představoval boha dobroty, mírnosti a mírumilovnosti a byl obdivován a uctíván nejen lidmi, ale i ostatními bohy. Občas se sice do tohoto obdivu přimísila trocha určité nadřazené shovívavosti, neboť "být dobrý je přece tak hloupé", ale rozhodně ho měli všichni rádi.
