Píseň o Hiawathovi

Nový překlad díla amerického klasika, který by se svým významem omezoval jen na americkou vlast, kdyby nebylo právě jeho Písně o Hiawathovi: ta mu zajistila místo a jméno ve světové poesii. Touto skladbou, vyd. po prvé 1855 (do češtiny uvedl J.V. Sládek 1872), objevil H.W.L. Americe a celému světu nový svět poesie: poesii pralesa, půvab indiánských bájí, krásu ušlechtilého rudého reka, jenž je básníkovi symbolem toho nejlepšího, co vzešlo z rudého plemene. Hiawatha v podání Longfellowově je svému lidu učitelem míru, jemuž samo slunce dalo heslo životního poslání ("Vládni láskou, Hiawatho"), Hiawatha dává svému lidu plodinu mondamin (kukuřici), jejíž pěstování přináší denní chléb a zároveň krotí choutky na krvavé výpravy loupežné a válečné, dává mu písmo jako lék proti temnotě ducha a léky proti neduhům těla - každým svým činem prospívá Hiawatha svému lidu. Ale význam básně spočívá též v tom, že není jen oslavou, nýbrž zároveň protestem, obžalobou těch, jejichž obětí se stali Indiáni, obžalobou bílých "civilisátorů", kteří ve jménu "kultury" zničili rudé obyvatele Ameriky.. Přeloženo z angličtiny. 5400 výt.