Čas plachých otázok

Milan Rúfus (10. prosince 1928, Závažná Poruba, Československo – 11. ledna 2009, Bratislava, Slovensko) byl slovenský básník, literární historik, překladatel a esejista.Narodil se v rodině zedníka a vzdělání získal v lidové škole ve svém rodišti, na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde v roce 1948 úspěšně maturoval. V letech 1948-1952 studoval slovenštinu a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení vysokoškolských studií zůstal na Filozofické fakultě Univerzity Komenského jako pedagog. Přednášel zde dějiny slovenské a české literatury. V školním roce 1971-1972 působil na univerzitě Instituto Universitario v Neapoli, kde přednášel slovenský jazyk a literaturu. První básně publikoval v časopisech Prameň, Nový rod, Mladá tvorba a Borba. Debutoval básnickou sbírkou Až dozrieme, která znamenala výrazný posun dobového chápání poezie. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus, měl silné sociální cítění a nechal se inspirovat i dílem fotografa M. Martinčeka. Inspiroval se slovenskou lidovou slovesností a díly vícero slovenských malířů. Kromě tvorby pro dospělé se věnoval také psaní knih pro děti a mládež. Svojí tvorbou patří k nejvýraznějším básnickým zjevům. Představil se jako básník s autonomním pohledem na životní a morální hodnoty lidského jednání, na lásku, pravdu, krásu, utrpení i tragiku člověka i světa druhé poloviny 20. století. Velmi vnímavě a citlivě hledá smysl a podstatu lidského života. Hluboko nazřel do jeho starostí, bolestí, nejistot, radosti, štěstí i vzdoru. Je to poezie vysokých ideových, morálních a estetických hodnot zakotvená v mnohorozměrném prostoru lidského světa. Kromě vlastní tvorby též přebásnil Dobšinského prostonárodní pověsti a věnoval se překladům z norštiny, španělštiny, ruštiny a češtiny. Jeho díla vyšla v angličtině, bulharštině, češtině, francouzštině, maďarštině, němčině, norštině, polštině, ruštině, italštině a dalších jazycích.

Slovenský spisovateľ je jedno z najstarších slovenských vydavateľstiev. Za viac ako 70 rokov svojej existencie vydalo vyše 5 600 kníh v celkovom náklade 47 miliónov výtlačkov. Orientuje sa na vydávanie beletrie, a to pôvodnej slovenskej i preloženej. Jeho najznámejšou edíciou je Zelená knižnica. Jeho najpredávanejšími domácimi autormi sú Jana Pronská, Lucia Sasková, Katarína Gillerová a Kristína Brestenská, zo zahraničných autorov sú to Agatha Christie, Daniel Silva, Mary Baloghová, Sarah E. Ladd a ďalší.

Ako vzniklo vaše vydavateľstvo?
Založili ho slovenskí intelektuáli v roku 1951 v Bratislave a hneď od začiatku vydávalo nielen knižné diela, ale aj časopisy. Okrem literárnych skvostov tu vyšiel aj Karol May či prvá „bondovka“ Iana Fleminga a vychádzal tu aj populárny časopis Expres a Revue svetovej literatúry, v ponovembrovom období zase „bájna Angelika“ či Vtáky v tŕní, Literárny týždenník a Kultúrny život. K 1. 1. 1993 sa vydavateľstvo transformovalo na akciovú spoločnosť a tento dátum pokladá legislatíva za dátum vzniku vydavateľstva. Takže narodeniny môžeme oslavovať dvakrát, raz dokonca spolu so samostatným Slovenskom.

Podľa čoho si vyberáte tituly, ktoré vydáte?
Snažíme sa vybrať z ponuky rukopisov to najlepšie a najmä to, čo má šancu zaujať súčasného čitateľa. Nekúpené a nečítané knihy patria k tým najsmutnejším veciam na svete. Veľa autorov sa rokmi zžilo s naším vydavateľstvom a tým sme vydali a vydávame všetko, čo napíšu, pokiaľ to zodpovedá ich a našej úrovni. Jazyk a štylistika sa u nás stále nosia a naše texty patria stále k tým najlepšie apretovaným.

Na ktorú knihu ste najviac hrdí?
Na tú, ktorá práve vychádza.