Autor patří mezi klasiky světové satirické literární tvorby a zároveň mistry krátké povídky. Lze ho zařadit do řady anglických a anglicky píšících humoristů, jakými byli jeho současníci O. Henry (William Sydney Porter), Jerome Klapka Jerome, Stephen Leacock nebo Dorothy Parkerová. Na ně pak navazovali P.G. Wodehouse nebo James Thurber. Z výčtu těchto zvučných jmen si je možné Sakiho ihned zařadit.

V jeho životopisu se dočteme, že své útlé dětství prožil v Indii, jako mladík se svým otcem procestoval značnou část Evropy včetně krátkého pobytu v Praze, a po vážné nemoci se usadil v Londýně , kde si začal budovat kariéru jako žurnalista. Psal do novin (Daily Express, Morning Post). Ve Westminster Gazette začal uveřejňovat Alenku ve Westminsteru, sérii čtrt, v nichž metodou parodického pokračování slavné Carrolovy Alenky v říši divů posměšně satiroval postup britské vlády v búrské válce. Mezitím začal Munro publikovat povídky. Už jeho první soubor Reginald (1904) představuje Sakiho charakteristického hrdinu, bystrého a společensky nezodpovědného mladíka, který se svými vtipy rád baví na účet usedlého, úctyhodného okolí.

Soubor povídek s českým názvem Léčba neklidem byl u nás vydán v 70. letech minulého století.