Píseň písní je součástí Starého zákona Bible. Text svatebních židovských písní měl svůj prvopočátek už ve staroegyptské lyrice. Patří jednoznačně mezi nejznámější sváteční skladby, které se předávaly ústní tradicí na Středním východě od starověku!
Krásný milostný, silně erotický, ale také velmi symbolický a alegorický příběh o tajemství lásky, jejím zrodu, úskalích, zrání, odvaze, opojení útočnosti, souladu, neprodejnosti a vznešenosti obohacuje člověka stále i v moderních dějinách a v současnosti. Ve světové literatuře existuje skutečně málo umělecky citlivých a současně i věrných interpretací tohoto díla. Čtenář a posluchač je ve výhodě, protože dostal darem už koncem 50. let dvacátého století znamenité přebásnění od Jaroslava Seiferta!
Píseň písní byla také nazývána Velepísní a její autorství bylo připisováno králi Šalamounovi, který se prý inspiroval svatbou s egyptskou princeznou. Šalamoun je ve Starém zákoně považován za autora 1005 písní a 3000 přísloví. Píseň písní se však od ostatních Šalamounových skladeb výrazně odlišuje, protože nepatří do mudroslovné literatury, nýbrž do milostné lyriky. Šalamounovo autorství nelze prokázat, ani vyvrátit. Velepíseň se předčítala v chrámech, a dodnes patří mezi texty, které se předčítají o židovských Velikonocích. Prostí lidé ji však také zpívali v hostincích, na polích při dožínkách a na vinicích při vinobraní.
