Několik let po finanční krizi se ukazuje, že jednotná evropská měna byla chybný projekt: nebral v úvahu různorodost evropských států a především v sobě neměl (a nemá) zabudovány mechanismy, které by Evropu ochránily před hospodářskými krizemi, jako byla ta z roku 2007/ 2008.
Euro vyprojektovali politici s přesvědčením, že ekonomická integrace automaticky přinese integraci politickou. Dnes je zřejmé, že se mýlili.
Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, zasvěceně popisuje genezi problémů, které euro přineslo. Ukazuje, jak jednotná měna zvýraznila rozdíly mezi „věřitelskou Evropou“ v čele s Německem, a „Evropou dlužníků“ v čele s Řeckem.
Podle Stiglitze je neudržitelný současný stav, kdy se „hasí“ jen ty nepalčivější problémy. Buď se eurozóna musí proměnit v plnohodnotnou měnovou unii, která bude mít společnou fiskální politiku (společný rozpočet, společné dluhopisy), nebo se musí rozpadnout na „dvě, tři kompatibilnější části“, případně zavést „flexibilnější euro“, což je částečně návrat k národním měnám. Pokud se nic nestane, můžou vysoká nezaměstnanost a další sociální problémy v řadě evropských zemí postupně vést k nepokojům, růstu napětí a nepředvídatelným řešením, jako jsme viděli v případě Brexitu.
Pozoruhodná, věcná a srozumitelná analýza globalizované a stále propojenější světové ekonomiky.
