Historicky první přímá volba prezidenta v roce 2013 vzbudila mezi širokou i odbornou veřejností na české poměry do té doby nezvyklé emoce, jejichž pozůstatkem je patrné rozdělení společnosti přetrvávající do dnešních dnů. Příčiny ne zcela ideálního průběhu volby je možno hledat na více místech. Jednou z nich je fakt, že během volby se projevila řada nedostatků stávající právní úpravy (zejména zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky), které se staly předmětem stížností k Nejvyššímu správnímu soudu a Ústavnímu soudu. Jako problematické se přitom ukázaly zejména oblasti procesu navrhování kandidátů, financování kampaní a v neposlední řadě etického rozměru kampaně. Cílem této publikace je jak popis nedostatků, které se jako problematické ukázaly již při volbě v roce 2013, tak popis míst, která jsou potenciálně riziková do budoucna. Důležitá je rovněž snaha vyvrátit některé nepravdy a mýty, jež na adresu zákonné úpravy zazněly zejména ze strany neúspěšných kandidátů. Současně kniha navrhuje konkrétní řešení, která by mohla stávající neuspokojivý stav napravit. Důležitým inspiračním zdrojem je v tomto směru provedené srovnání české úpravy s úpravami států Evropské unie s republikánským zřízením a přímo voleným prezidentem (Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko).