Patnáctiletý Kafka Tamura žije s otcem v centru Tokia; rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely, a uteče z domova. Skrývá se v knihovně v malém městečku, kde pozná stejně „podivné“ kolegy.
Autor se opět soustředí na osud dvou individualistů, kteří se nedokážou zařadit do společnosti. Jak bývá u autora obvyklé, dílo obsahuje narážky na kulturní ikony euroamerické kultury, nechybí prostředí bordelů, barů ani fantaskní prvky.
Po mimořádně ůspěšném Norském dřevu Murakami osvědčil, co skvěle umí: „mix“ příběhů a nevtíravé propletení japonské a západní mentality. Úplně odjinud vchází do příběhu "tak trochu zvláštní" šedesátiletý pán Nakata. Neumí číst ani psát, jeho chápání světa je omezené. V dětství zažil příhodu, která půlku jeho osobnosti odnesla kamsi mimo reálný svět. Zato je vybaven unikátními schopnostmi, např. dokáže rozmlouvat s kočkami. Jeho průvodcem na cestě za vchodovým kamenem je mladý Hošino, dobrosrdečný i střelený chlapík se specifickou životní filozofií. Ačkoli se Kafka s Nakatou nikdy fyzicky nesetkají, jejich provázanost je klíčová.
