Sbíráním pohlednic se zabývám již 40 let a podařilo se mi shromáždit zajímavou kolekci. Před dvěma lety jsem byl osloven paní Hanou Ročňákovou, ředitelkou Galerie Františka Drtikola v Příbrami, a požádán o uspořádání výstavy příbramských historických pohlednic u příležitosti osmistého výročí první písemné zmínky o Příbrami. Její nabídka mě potěšila a zároveň vybídla k vytvoření knihy o příbramských pohlednicích.
Moje sbírka byla doplněna zajímavými pohlednicemi ze sbírek pana Petra Martinovského, Michaela Řeháčka a Státního okresního archivu Příbram, kterým tímto za možnost zveřejnění upřímně děkuji. V knize jsou pohlednice z města Příbrami od jejich počátku do roku 1945 s několika výjimkami vztahujícími se k výstavbě takzvaného starého sídliště mezi tratí Příbram–Protivín a Březovými Horami. Jeho stavba započala od historické části Příbrami, a proto se domnívám, že do knihy patří. Město Příbram dosáhlo díky příjmům z rudného dolování a hospodaření osvícených starostů na přelomu 19. a 20. století velkého rozkvětu, který se projevil výstavbou nových důležitých budov pro život města.
Pro prosperitu Příbrami byla velmi významná i blízkost Svaté Hory, která velmi ovlivnila život ve městě. Nejdůležitější budovy ve městě – radnice, školy, arcibiskupský konvikt, sirotčinec a Vysoká škola báňská – byly postaveny v letech 1880 až 1910. Pozadu nezůstali ani příbramští měšťané, kteří v této době vytvořili svými novými stavbami podobu města. Na pohlednicích v knize jsou tyto budovy hojně zastoupeny. Podoba Příbrami však byla narušena necitlivým a zbytečným bouráním historické části města v padesátých až sedmdesátých letech minulého století. Datace pohlednic je provedena dle data vydání nebo podle razítka pošty. Nemusí tedy přesně souhlasit s dobou pořízení záběru.
V knize je i řada pohlednic, které propagují různé události, slavnosti a spolky spjaté s Příbramí. Kniha se proto od obdobných publikací jiných měst liší. Vzhledem k rozsahu dostupného materiálu, který bylo nutno velice zredukovat, se do publikace již nevešly pohlednice z Březových Hor, Svaté Hory a z osad, které původně k Příbrami nepatřily. Těmto místům bude věnována samostatná publikace. Za spolupráci velmi děkuji paní PhDr. Věře Smolové, ředitelce Státního okresního archivu Příbram. Její pomoc při určování jednotlivých lokalit a znalost života v Příbrami od konce 19. století knihu velmi obohatily.
