Biblická vlastní jména prošla velmi složitou historií a jejich adaptace představuje pro překladatele obtížný úkol. Obtíže pramení z několikeré podoby vlastních jmen (hebrejské a aramejské, řecké, latinské), k čemuž přistupuje tlak mnohasetleté české překladatelské tradice.
Autor sleduje v průřezu vývoj adaptace starozákonních místních jmen v českých překladech od prvního staročeského překladu bible až po českou verzi Jeruzalémské bible, vznikající v současné době.