Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale také předávat dál. Současnému lidstvu, které může sebe sama snadno jako živočišný druh zcela vyhladit, může podle Bragua jedině vědomí silné metafyzické dimenze lidského života zajistit, že se před ním bude otevírat nějaká budoucnost.