Marta Polopanna, to jsou autobiografickou formou popisované osudy tří generací autorovy rodiny. Tyto osudy se odehrávaly v časovém rozpětí minulého století. Životní příběhy prvních dvou generací jsou bohužel zachyceny až příliš útržkovitě, protože jsou založené jen na zprostředkovaných informacích.
Autor se ve svém bezstarostném mládí nezajímal hlouběji o život předchozích generací a pak toho lituje. Několikrát si trochu melancholicky postesknul, že se nezeptal, že nenaslouchal trochu pozorněji, když byl čas. A potom, náhle a neočekávaně, už nebylo koho se ptát. To je nejspíš tím důvodem, proč se rozepisuje větší měrou o svých problémech růstu a o svých zážitcích. I o svém prvním milostném příběhu s Martou, který popisuje možná až moc podrobně a který neočekávaně dává názvu knihy trochu jiný význam.