V rozsáhlé historické studii autoři podrobně popisují veřejný a soukromý život společnosti ve městech i na vesnici, administrativní systém, ekonomiku, vědu, řemesla, umění, náboženství, zvyky a obyčeje v 10.-13. stol.
Kniha je mimořádně cenným přínosem k poznání originální starobylé kultury, která v historii ovlivňovala vývoj různých zemí poloviny Asie a dnes začíná hrát jednu z dominantních rolí i v celosvětovém měřítku.
Z obsahu:
I. Historický přehled:
1) Základní charakteristické rysy čínské společnosti a čínského státu
2) Vznik a vývoj impéria Tchang
3) Období druhého rozdělení Číny
4) Říše Sung a státní útvary na jejím území vytvářené nečínskými dynastiemi
5) Mongolská dynastie Jüan
II. Soukromý život čínského lidu:
1) Život na venkově;
a) Tradiční ráz čínského venkova a jeho vliv na celkový způsob života obyvatelstva v Číně;
aa) Postavení čínského rolníka a vlastnictví půdy
ab) Práce v zemědělství
b) Venkovské obydlí
c) Strava venkovského obyvatelstva
d) Oblek vesničanů
e) Rodina
2) Městská sídliště, jejich vznik a život v nich
a) Vznik a základní charakteristika měst v Číně
b) Městský dům a jeho vybavení
c) Městská strava
d) Oděv městského obyvatelstva
e) Rodina ve městě
III. Život společnosti v Číně:
1) Situace na vesnici
2) Stratifikace městského obyvatelstva
a) Základní charakteristika;
b) Obchodníci
c) Řemesla
d) Městské služby a nejrůznější jiné způsoby obživy
3) Transport
a) Celková situace
b) Doprava po souši
c) Vodní cesty vnitrozemské
d) Námořní doprava
e) Vzdušná spojení
4) Věda, vynálezy
a) Vědecké publikace, encyklopedie
b) Vynálezy
c) Lékaři a léčebné praktiky
d) Pseudovědecké metody;
5) Výtvarné umění
a) Základní koncepce a trendy
b) Malířství;
ba) Doba Severních Sungů
bb) Doba Jižních Sungů
bc) Doba mongolských Jüan
c) Sochařství
d) Architektura
6) Slovesné a dramatické umění
a) Čínské písmo
b) Oficiální písemnictví
c) Lidová slovesnost
d) Umění dramatické
7) Náboženství
a) Konfucianismus - oficiální ideologie
b) Taoismus
c) Buddhismus;
d) Islám
e) Judaismus
f) Křesťanství
g) Ostatní náboženská učení
h) Patroni cechů
i) Hádání a věštění, magické praktiky;
8) Zvyky a obyčeje
a) Všeobecné principy
b) Zvyky určované rytmem života
ba) Narození dítěte
bb) Sňatek
bc) Pohřební obřady
c) Zvyky a obyčeje v průběhu roku
ca) Rytmus všedních dnů
cb) Nový rok
cc) Ostatní výroční svátky
d) Pověry a jejich symbolika
9) Zábavy a kratochvíle
10) Postavení ženy ve společnosti...
Ukážka:
Úvod
Jestliže se o evropské civilizaci oprávněně tvrdí, že vyrostla z kořenů antických, oživených renesancí, není divu, že v povědomí (a ostatně i v podvědomí) Evropanů se nutně objevuje i představa, že všechno to, co existovalo za hranicemi Evropě známého světa (a to od dob nejstarších až téměř do současnosti), má pro utváření světové kultury a pro ovlivňování světového vývoje význam vlastně jen lokální, okrajový...
Přitom, porovnáme-li navzájem délku historického vývoje rozličných státních útvarů, jakož i pestrost, košatost a hloubky myšlenkových soustav nebo kulturního dědictví vůbec, tu leckterá zjištění nedopadnou pro Evropu zrovna nejlépe. Ať už máme na mysli prioritu nejrůznějších objevů a vynálezů, které podstatným způsobem ovlivnily a nejednou dokonce radikálně změnily dosavadní vývoj lidské civilizace, či úroveň výtvorů filosofických, literárních nebo výtvarných...
Kap. III. 4.
Věda, vynálezy
a) Vědecké publikace, encyklopedie
Období dynastií Sung a Jüan přispělo podstatnou měrou také k rozvoji vědeckého bádání a některé z nových poznatků a vynálezů této doby měly svůj význam nikoliv pouze pro rozvoj čínské civilizace, nýbrž prakticky pro celý svět. Na prvním místě sem nesporně patří tisk z pohyblivých typů. Zatímco použití dřevěných desek, do nichž byly vyrývány jednotlivé texty, bylo v Číně běžné už od druhé poloviny 9. století (první tištěná kniha je datována rokem 868 - je to tzv. Diamantová sútra), přináší 11. století podstatné zlepšení tohoto epochálního vynálezu. Jako první použil k tisku pohyblivé typy kovář jménem Pi Šeng (ve čtyřicátých letech 11. století) a jeho vynález pak přispěl podstatnou měrou k velkému rozšíření a zlevnění knižní produkce v Číně. V průběhu dynastie Jüan se znalosti o knihtisku postupně dostávaly na západ, kde se však první tištěné knihy objevují teprve kolem poloviny 15. století.
Není proto divu, že právě toto období se vyznačuje rovněž encyklopedickou činností, přičemž některé z nejznámějších sbírek tohoto druhu se v Číně objevují už na přelomu 10. a 11. století. Patří sem především proslulá kompilace čtyř antologií (Sung s' ta-šu), a to Wen-jüan jing-chua, literární antologie zachycující literární tvorbu z doby od poloviny 6. století do počátku 10. století, Tchaj-ťing jü-lan, encyklopedie o tisíci kapitolách, Tchaj-pching kuang-ťi, obsáhlá sbírka podivuhodných příběhů o pěti stech kapitolách, a Cche-ku jüan-kuej, sbírka politických úvah o tisíci kapitolách. Vedle těchto oficiálních encyklopedií se velmi rozšířilo také vydávání nejrůznějších víceméně soukromých sbírek, ať už vědeckých pojednání, místních kronik, různých poznámek a komentářů, či samotných literárních děl. Byla to jakási obdoba sběratelské vášně, jak se v oné době projevovala u čínských vzdělanců, ať už šlo o sbírky obrazů a kaligrafie (mezi nejznámější patřila například proslulá sbírka posledního císaře dynastie Severních Sungů Chuej-cunga, zničená při pádu tehdejšího sídelního města Kchaj-fengu), či nejrůznější sbírky starých uměleckých předmětů, mincí i nezvyklých kamenů.
Vedle těchto encyklopedických prací víceméně všeobecného charakteru objevují se v době Sung i jiné encyklopedie, specializované na jednotlivá odvětví přírodních a technických věd, zaznamenávající i soudobé vynálezy, stavby, a dokonce popisy jednotlivých pokusů a výzkumů. Tak například v oblasti architektury se kolem roku 1100 objevuje skutečně klasické dílo, Jing-cao fa-š', jehož autorem je Li Ťie, významný architekt a stavitel světských i církevních staveb, především v tehdejším sídelním městě Kchaj-fengu. Z něho se dovídáme o nejrůznějších konstrukcích, ať už v oblasti palácového stavitelství, náboženských budov nebo plánování městských sídlišť, právě tak jako o různých technikách stavby a stavebních materiálech. O tehdejší vojenské technice hovoří jiné velmi dobře známé dílo, vydané kolem roku 1040, Wu-ťing cung-jao. Najdeme v něm nejen první zmínku o střelném prachu, ale i podrobný popis nejrůznějších vrhacích a metacích zbraní, hovoří se tu o používání plamenometů, otravných kouřů apod. Z lékařské oblasti je nejznámější prací encyklopedie Šeng-ťi cung-lu, kolektivní dílo dvanácti nejvýznamnějších lékařů a ranhojičů své doby, vydané kolem roku 1110. Stejný význam měl i kodex léčivých bylin Pen-cchao, který vyšel v několika různých vydáních, z nichž některá ilustrovaná vydání z 12. a 13. století byla lepší než obdobné evropské publikace vydávané ve 16. století. Zvláštní zmínku si mimo jiné zasluhuje i první specializovaná monografie o citrusových plodech (Ťü-lu), kterou vydal Chan Jen-č' v roce 1178; je to ve svém oboru první takto specializovaná publikace vůbec.
Vedle těchto úzce zaměřených děl se setkáváme také s přírodovědnými encyklopediemi označovanými jako Pi-ťi (Záznamy), Suej-pi (Náhodné poznámky) nebo Pi-tchan (Rozhovory), které pojednávají o celé řadě příbuzných a někdy i vzdálenějších vědních odvětvích. Mezi nejznámější patří Meng-čchi pi-tchan (Eseje jezírka snů), které kompiloval a kolem roku 1085 vydal Šen Kua. V této publikaci je jedna z prvních podrobných zmínek o magnetické střelce, vedle četných údajů z oblasti astronomie, matematiky, ale i kartografie, metalurgie a biologie. Má celkem 584 kapitoly, z toho přírodním a technickým vědám je věnováno 207 kapitol, zbytek podává přehled tehdejší veřejné správy, vojenství a nejrůznějších odvětví kultury a umění.
Jistou kuriozitou je jiná, tentokrát úzce specializovaná práce od téhož autora, známá pod jménem Wang-chuaj-lu. Zde najdeme podrobný popis úředních nosítek a jejich vybavení a přesný seznam věcí, které si úředník má brát na cestu s sebou - od pláště do deště, lékárničky, příslušné zásoby šatstva a potravin, včetně čaje, až po dostatečnou zásobu papíru, tuše a nezbytný slovník rýmů a loutnu...
