Účelem občanského zákoníku je shrnout hlavní masu právních pravidel vztahujících se k soukromým právním záležitostem, jež jsou společná všem osobám. Z pohledu základní systematiky je občanský zákoník rozvržen do pěti hlavních částí, kterými jsou: 1. obecná část, 2. rodinné právo, 3. absolutní majetková práva, 4. relativní majetková práva, 5. ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
Obecná část je věnována problematice právního postavení člověka jako jednotlivce, včetně úpravy práv, která jsou výlučně a přirozeně spjata s jeho osobou. Část druhá občanského zákoníku je věnována otázkám spojeným s rodinou a rodinnými vztahy. Zahrnuje právní pravidla upravující manželství (jeho vznik, povinnosti a práva manželů, zánik), příbuzenství (jeho pojem a druhy, vztahy mezi rodiči a dětmi, včetně určování rodičovství a osvojení), poručenství a jiné formy péče o dítě (zejména opatrovnictví, svěření dítěte do péče a pěstounství). Předmětem úpravy třetí části je majetek člověka a osud tohoto majetku po jeho smrti.
Pokračování občanského zákoníku bylo uveřejněno v Poradce 2/2024 a zahrnuje část čtvrtou a část pátou. Komentář k ní zpracoval JUDr. Zbyněk Pražák.
Titul obsahuje:
Legislativa
Zákon č. 80/2012 Sb., občanský zákoník s komentářem
Obecná část OZ je věnována problematice právního postavení člověka jako jednotlivce, včetně úpravy práv, která jsou výlučně a přirozeně spjata s jeho osobou. Zahrnuje pět hlav:
- První z nich vymezuje předmět úpravy a základní zásady této úpravy. Podává charakteristiku soukromého práva, pravidla užití předpisů občanského práva a ochrany soukromých práv.
- Hlava II nazvaná „Osoby“ se věnuje především charakteristice fyzických osob (včetně zcela nového pojmu „osobnost člověka“) a právnických osob (včetně pojmů „spolek“ či „fundace“). Zvláštní pozornost je věnována pojmu „podnikatel“ a úpravě základních obecných otázek souvisejících s podnikáním, jako je obchodní firma, sídlo, zastoupení či zákaz konkurence.
- Hlava III pod názvem „Zastoupení“ upravuje jak problematiku smluvního zastoupení (nevyjímaje ani prokuru), tak zastoupení plynoucího ze zákona a opatrovnictví.
- Velmi rozsáhlá je hlava IV, která se zabývá soukromoprávním pojetím věci a klasifikací věcí. V tomto smyslu zahrnuje věci hmotné a nehmotné, ovladatelné přírodní síly, nemovité a movité věci, zastupitelnou věc, zuživatelnou věc a hromadnou věc.
- V hlavě V je zakotvena problematika jednak právních skutečností (tj. právních jednání a právních událostí), jednak promlčení a prekluze.
Část druhá občanského zákoníku je věnována otázkám spojeným s rodinou a rodinnými vztahy. Zahrnuje právní pravidla upravující manželství (jeho vznik, povinnosti a práva manželů, zánik), příbuzenství (jeho pojem a druhy, vztahy mezi rodiči a dětmi, včetně určování rodičovství a osvojení), poručenství a jiné formy péče o dítě (zejména opatrovnictví, svěření dítěte do péče a pěstounství).
Předmětem úpravy třetí části je majetek člověka a osud tohoto majetku po jeho smrti. Tato část je rozčleněna do tří hlav:
- V hlavě I jsou zakotvena základní ustanovení. Především se stanoví, že majetková práva zakotvená v části třetí občanského zákoníku jsou absolutní, neboť působí vůči každému; to neplatí pouze v případě, kdy zákon stanoví něco jiného. Jen zákon také stanoví, která práva k majetku jsou absolutní. Odchylky od ustanovení části třetí, dosažené ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jsou možné jen v případě, že je připouští zákon.
- Obsahem hlavy II jsou věcná práva. Ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné, v zákonem omezené míře i na práva.
- Hlava III části třetí je věnována úpravě dědického práva, která je provedena nesrovnatelně podrobněji a důkladněji než dosud.
