Koncem 10.století se český panovník Boleslav II. potýkal s nelehkou situací. V saském prostředí se začala vytvářet říše, která postupně přerostla v nejmocnější útvar křesťanského západu a jež dokonce aspirovala na pomyslnou dědičku římského impéria. Nutnost hájit zemi donutila knížete učinit řadu radikálních opatření, k nimž patřila likvidace samostatných knížat a rozšíření moci až k českým pohraničním horám doprovázené zřízením početného knížecího vojska. Prostředky, které tuto nákladnou změnu kryly, pocházely zejména z prodeje otroků a kořistnických výpravy do Polska a na Ukrajinu. Období poznamenané těmito rysy i ústupem z polských území končí Boleslavovou smrtí roku 999. Kniha je souborem statí věnovaným jednotlivým problémům tohoto období. Přední čeští historici, archeologové a dějepisci umění seznamují s vládnoucím rodem, jeho rodinnými poměry, jednotlivými hradišti i obchodem s otroky, v němž český stát vynikal nad jiné.
