O estetice informace se v poslední době mluví často. Ovšem výlučně ve vztahu k estetice designu internetových portálů a různých webových stránek. Což je samo osobě magnum mendum librariorum – asémantické nahrazení konkrétního vznešeně vyhlížejícím konkrétním. Zapomíná se totiž přitom na narativní rozměr zpravodajství a publicistiky, kde klasická estetika (komické, tragické, ironické, kalokagathia, profánní, sakrální atd.) hraje neustále klíčovou roli. Avšak, tím, jak se v novodobých médiích změnil způsob/typ narace (masovost, kopírovatelnost, multimedialita), změnila se i organická účast estetických mechanismů (pravidel, struktur) v procesu komunikace. Monografie Estetika informace se pokouší mapovat tuto změnu a její důsledky metodami sémiotické analýzy na bázi poznatků moderní psychologie a lingvistiky.