Dva hlasy, ona a on, nebo on a ona, "na datu nezáleží"... Dva hrdinové, dvě já jednoho vypravěče, dva čtenáři dopisů adresovaných ze samoty do samoty, neodeslaných a přesto nacházejících odpověď. Dva životní příběhy a setkání dvou lidí, jejichž vztah se střídavě utváří a zase zaniká v pomalých, téměř neznatelných posunech, kličkuje mezi anonymitou a povrchností okolí, cizostí jazyka, vyprázdněnými dušemi, nánosy generací a rodinné tradice, aby se nakonec zastavil s otázkou namířenou na sebe sama: k čemu to všechno bylo? V románu Doteky se prozaička a scénáristka Eva Kantůrková dostává až na samý práh citlivosti, s níž lze zaznamenat proplétající se osudy dvou lidí – nevšední, avšak přesný románový tvar se zde snoubí s nesdělitelností a nepopsatelností jemných doteků sdíleného citu.