Kniha dává odpověď na otázku, proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti, křivdy a vzdoru do té míry, že nakonec přivedly různorodý a dotud protichůdnými zájmy rozdělený národ k ozbrojené vzpouře a zbavení se ochranných křídel mocného Britského impéria. Anatomie jednotlivých fází revoluce zachycuje šíři společenského spektra od postavení obyčejných lidí přes skupinové zájmy až po chování elit, sleduje proces vtahování jednotlivých vrstev do revolučního kvasu a snaží se nalézt souvislost mezi vnitřními zdroji napětí a podrážděnou reakcí na vcelku malicherné podněty, přicházející z Londýna. Americká revoluce se v této perspektivě jeví jako drama souhry okolností, jehož vyústění dodnes překvapuje historiky nepoměrem mezi vcelku omezenými příčinami a dalekosáhlými světodějnými důsledky.