Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova, francouzského literárního vědce bulharského původu, jenž patří mezi ústřední osobnosti francouzského strukturalismu druhé poloviny 20. století. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična. Podle Todorova je jeho zdrojem naše nerozhodnost, kterou coby čtenáři zakoušíme před událostí jevící se byť jen zdánlivě nadpřirozenou; podmínkou přitom je, že se neuchýlíme k básnické a alegorické interpretaci textu.
Fantastično se zakládá hlavně na váhání čtenáře, který se ztotožňuje s hlavní postavou, pokud jde o povahu podivuhodné události. Toto váhání se může vyřešit buďto tak, že připustíme, že k události skutečně došlo; anebo tak, že rozhodneme, že je výplodem představivosti nebo dílem iluze; jinak řečeno, můžeme rozhodnout, že událost se buď stala, nebo nestala.
Žánr fantastické literatury autor posléze blíže vymezuje ve vztahu k podivuhodnému a zázračnému, na toto vymezení navazuje charakteristikou fantastického diskursu a témat s ním spojených. V závěru knihy pak jako odpověď na otázku Proč je fantastično? předkládá analýzu společenské a literární funkce nadpřirozena.
