![](https://rs4.martinus.sk/delivery/lg.php?bannerid=0&campaignid=0&zoneid=79&loc=http%3A%2F%2Frs4.martinus.sk%2Fdelivery%2Fjson.php%3Fwhat%255Blb_detail_below_cart%255D%3D83%26what%255Blb_product_recommendation%255D%3D92%26what%255Blb_wide_banner%255D%3D65%26what%255Blb_product_description%255D%3D79%26what%255Blb_megamenu%255D%3D77%26what%255Blb_general_push%255D%3D86%26what%255Blb_header_alert%255D%3D117%26block%3D1%26cart_sum%3D0%26categories%255B5092%255D%3D5092%26categories%255B3910%255D%3D3910%26categories%255B3913%255D%3D3913%26categories%255B3958%255D%3D3958%26categories%255B3966%255D%3D3966%26categories%255B3912%255D%3D3912%26categories%255B3940%255D%3D3940%26categories%255B3941%255D%3D3941%26charset%3Dutf8%26current_department%3Dkniha%26department%3Dkniha%26id%3D2%26iid%3D101197%26in_stock%3D0%26target%3D_top%26vid%3D3350&cb=e813275eed)
Organizační chování (nebo též chování /lidí/ v organizacích) patří mezi disciplíny, jejichž vznik a vývoj byl a stále zůstává podmíněn rozvojem manažerské praxe a teorií managementu, jejichž záměrem je tuto praxi reflektovat a zdokonalovat. V posledních desetiletích tvoří studium vybraných témat organizačního chování nedílnou součást manažerského vzdělávání – a jak se ostatně dočtete také dále v textu, byla to právě nezbytnost zkvalitnit kurikulum tohoto typu vzdělávání, která dle mínění některých autorů stála u zdrodu organizačního chování jako vědní disciplíny. V případě organizačního chování se tedy jedná o relativně mladý obor, jehož předmět můžeme ve stručnosti shrnout jako studium, respektive diagnostiku projevů chování a jednání lidí v organizačních soustavách a v procesech organizování. A to včetně predikce důsledků tohoto chování (jednání) na další fungování organizace, zejména na její efektivitu a případně konkurenceschopnost či výkonnost ve srovnání s obdobnými organizacemi. Stejně tak patří k předmětu organizačního chování studium vlivu organizace (posuzované jako otevřený systém) na chování a jednání jejích členů. To vše se základním cílem naučit se takto poznané chování (jednání) nejen respektovat, ale také ovlivňovat žádoucím směrem a za použití etických prostředků tak, aby organizace mohly úspěšně fungovat i v turbulentním a globalizujícím se prostředí a aby lidé v nich mohli prostřednictvím svého členství v organizaci dosahovat nejen cílů organizace, ale také svých vlastních (životních či pracovních) aspirací.