První román populárního autora Patrika Hartla vychází po osmi letech s filmovou obálkou... Číst víc
Zeptejte se online knihkupce!
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Českí spisovatelia a filmári majú akýsi zvláštnu obľubu vybrať si ako ústredný motív filmov a kníh partiu kamarátov, ktorí smútia za svojím mladším ja, najčastejšie mladším ja zo strednej školy. Táto téma je ich nevyčerpateľnou studnicou a inak to nie je ani pri tejto knižke. Uznávam, že miestami som sa zasmiala a miestami ma prekvapilo aj vyústenie príbehu, ale povedzme si úprimne, nie je to niečo, čo by odstrelilo dekel, zároveň by som knihu nehodnotila ani ako slabú. Skôr naopak - je to príjemná oddychovka, ktorú prečítate za jedno poobedie pri šálke čaju či kávy.
Číst vícVystudoval filmovou a televizní režii na pražské FAMU, kterou absolvoval TV filmem Adam a Eva 2001. Střídavě se věnuje divadelní, filmové a televizní režii. V divadle režíroval řadu divácky velmi úspěšných inscenací (Otevřené manželství, Caveman, Absolvent, Půldruhé hodiny zpoždění, Madame Melville) a jeho vlastní divadelní hry Hovory o štěstí mezi čtyřma očima (2004), Klára a Bára (2006) a Soukromý skandál (2011) se staly hity. Ve filmu debutoval komedií Taková normální rodinka (2008). Kniha PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA A KAREL je jeho literární prvotinou.
Nakladatelství Bourdon bylo založeno v roce 2012, původně se záměrem přivést nadaného autora divadelních her na knižní trh. Patrik Hartl napsal svou první knihu, román “Prvok Šampón Tečka a Karel”. A my jsme se s ním mohli prvně seznámit v jeho nové roli autora románů, kterou si pro sebe stvořil. Následovalo několik překladů tzv. non-fiction knih od úspěšných zahraničních autorů, jako je André Gide, Robert S. Kaplan a David Faber, na které jsme snad právem hrdi.
Chtěli byste si prohlédnout všechny své recenze na jednom místě a podělit se o ně s ostatními čtenáři? Aktivujte si čtenářský profil, kde můžete mimo jiné sbírat knihomolské odznaky nebo zvyšovat svou knihomolskou úroveň.
Aktivovat čtenářský profil„Několik z nich se zavrtělo na židlích. Možná to byl signál, že ho konečně začínají chápat. Na druhou stranu to ale úplně klidně mohly být hemoroidy. U státních zaměstnanců člověk nikdy pořádně neví, na čem je.“
