Jaká vlastně byla Lucrezia Borgia? Laskavá a milující bytost, anebo prohnaná vražednice, plná nenávisti? Něžná a nešťastná dívka, nebo zhýralá milenka vlastního bratra?

Odpovědi na tyto otázky se snaží najít Joachim Bouflet v této poutavé knize, pro niž zvolil formu deníkových záznamů.

Zdá se být nepochybné, že Lucrezia byla především nástrojem politických ambicí svých nejbližších příbuzných: otce, papeže Alexandra VI., a staršího bratra Cesara. Možná skutečně chtěla vést klidný život, ale okolnosti udělaly z jejího života tragédii, v níž jí nebylo umožněno změnit jediné dějství. Snad právě proto začala psát před smrtí deník, aby svým dětem zanechala zprávu o tom, jaká skutečně byla.
Autor bravurně spojil tyto zápisky s vlastní fabulací, ovšem pečlivě podloženou historickými prameny, a v jeho podání ztrácí Lucrezia dlouhá léta tradovanou pověst zlovolné ženy bez skrupulí a objevuje se jako rozervaná, avšak osvícená bytost, symbolizující nástup humanismu a renesance v Itálii.