Kniha je pojata jako komplexní pohled na problematiku kvality života, tak jak se obsahově a metodicky měnila od poloviny 20. století až do dnešní doby. Podává přehled základních informačních a datových zdrojů k danému tématu, jakož i institucí a nejvýznačnějších osobností, které se tímto tématem zabývaly nebo zabývají. Věnuje se rovněž vzájemnému porovnání řady existujících definic kvality života. V souvislosti s nejednoznačným používáním pojmu kvality života autorka v textu striktně rozlišuje objektivní kvalitu života (ve smyslu životních podmínek, popř. životní úrovně), subjektivní vnímání a hodnocení této objektivní kvality života a subjektivní prožívání života vlastního. Vzhledem k interdisciplinárnímu charakteru pojmu věnuje samostatné kapitoly či subkapitoly úhlům pohledu jednotlivých disciplin (filosofie, psychologie, etika, medicína, geografie, ekonomie, kulturologie). Kniha vyúsťuje do představení existujících teorií a modelů kvality života a do poměrně rozsáhlého přehledu možností operacionalizace, stávajících způsobů měření a používaných indikátorů, a to zejména na makroregionální úrovni. V návaznosti na celý předchozí textu autorka v závěru představuje vlastní terénní výzkum kvality života Pražanů a jeho nejzajímavější výsledky. Práce je doplněna obsáhlým přehledem literatury k tématu kvality života. Od čeho se odvíjí životní spokojenost? Jaký je kvalitní život? Je štěstí je rovnováha mezi nedostatkem a přebytkem nebo zvolený a realizovaný „způsob bytí“? Na čem všem kvalita života závisí a dá se vůbec měřit?
