Kdo by neznal Sherlocka Holmese, geniálního detektiva vzešlého z pera Sira Arthura Conana Doyla. Mistr dedukce v tvídovém saku a kostkované lovecké čepici se spolu se svým věrným přítelem doktorem Watsonem stal pevnou součástí západního kulturního dědictví. Tak pevnou, že první zprávy o připravované aktualizaci jeho příběhů byly považovány bezmála za svatokrádež. Britská BBC vstoupila na tenký led, přenesla dobrodružství slavného detektiva do jednadvacátého století a stvořila Sherlocka Holmese pro novou generaci. Riskantní krok se vyplatil. Tři samostatné devadesátiminutové filmy první série se na ostrovech staly diváckým hitem a superlativy nešetřila ani kritika. Právem. Sherlock přináší další z důkazů, že televize dnes mnohdy točí lepší filmy než velká filmová studia. Obavy strážců holmesovské tradice ze znesvěcení odkazu velkého detektiva se navíc ukázaly jako liché. Navzdory současným reáliím cyklus zůstává Doylově literární předloze v tom podstatném věrný. Tvůrci projektu, Steven Moffat a Mark Gatiss, napsali dokonale promyšlenou poctu oblíbenému spisovateli, která ctí základního ducha jeho díla a zároveň je jeho moderní interpretací. Čerpali motivy ze známých klasických příběhů z viktoriánské doby, které invenčně adaptovali na podmínky současného globalizovaného světa. Doylův hrdina při pátrání využívá tehdejších nejnovějších vědeckých poznatků a udivuje encyklopedickými znalostmi. Současný Sherlock žije ve světě, kde jsou všechny informace přístupné během několika sekund v telefonu s internetem. Neustále esemeskuje, má vlastní internetovou stránku a místo neodmyslitelné lulky používá nikotinové náplasti. Živí se jako detektivní poradce, na kterého se policie obrací vždy, když je s rozumem v koncích (což je téměř neustále). Jeho základním životním pocitem je nuda, ze které ho dokáže vysvobodit jen co možná nejspletitější záhada. Ideálního představitele titulního hrdiny tvůrci nalezli v dosud prakticky neznámém Benedictu Cumberbatchovi, který podává fantastický výkon. Za jeho ledově chladnýma očima přímo vidíme, jak mu šrotují mozkové závity. Tento novodobý dandy chodí dokonale oblečen a na všechny strany trousí sarkastické bonmoty. Jediným člověkem, který dokáže snést jeho olbřímí ego, je doktor John Watson, vojenský lékař, jenž se právě vrátil z bojů v Afghánistánu. Přátelství s charismatickým dobrodruhem Holmesem mu kromě jiného zajišťuje chybějící adrenalin. I zde měli tvůrci mimořádně šťastnou ruku při výběru hereckého představitele. Martin Freeman, u nás patrně nejznámější ze seriálu Kancl, má již na skeptické hrdiny bezmála patent a mezi oběma spolubydlícími to patřičně jiskří. Sečteno a podtrženo: klíč k úspěchu fenoménu jménem Sherlock představují výborní herci, fungující chemie mezi postavami a skvělý scénář mixující suchý britský humor s napětím a rozkoší z řešení předkládaných záhad. Jak prosté.
1. Studie v růžové - Doktor John Watson se vrátil z bojů v Afghánistánu, kde sloužil jako vojenský lékař. Z válečné mise si přivezl zranění, s jehož následky se potýká dosud. Na radu terapeutky, aby si zapisoval vše, co se mu přihodí, odvětí, že jemu se nikdy nic nepřihodí. To se má ovšem brzy změnit. Díky náhodnému setkání s přítelem ze studií se seznamuje s charismatickým géniem, který stejně jako on hledá spolubydlícího. Doktor John Watson a Sherlock Holmes se poprvé potkávají. A sotva si stačí prohlédnout byt v Baker Street 221B, jsou vtaženi do prvního společného dobrodružství. V opuštěném domě leží mrtvá žena v růžovém. Je to již čtvrtá oběť série záhadných sebevražd, které děsí Londýn. Detektiv inspektor Lestrade patří k nejlepším mužům Scotland Yardu, tentokrát ale ví, že existuje pouze jeden člověk, který může pomoci. Tak začíná vyšetřování, na jehož konci vznikne jedno krásné přátelství a zazní tajemné jméno, dávající tušit věcí příštích.
