Záchranka je druhou knihou oceňovaného norského autora Johana Harstada (1979). Sbírka povídek obsahuje jedenáct zdánlivě samostatných příběhů o lidech, kteří na tom nejsou zrovna nejlépe. Spojuje je téměř fyzický pocit zoufalství a samoty. Postupně se ukazuje, že postavy se vzájemně znají, a že situace nemusí být až tak beznadějná, pokud v tom člověk není sám. Styl vyprávění je strhující i jednoduchý, autor s lehkostí vystihne potěšení z malých každodenních radostí a stejně snadno ve čtenáři vyvolá nepříjemné mrazení.

Harstad za Záchranku obdržel v roce 2003 Bjornsonovo stipendium a povídky byly přeloženy do několika evropských jazyků. Spisovatel je známý především díky svým třem románům, které ocenili jak čtenáři, tak kritika. Od roku 2008 je stálým dramatikem Národního divadla v Oslu a věnuje se především divadelním hrám.