Nejčastěji používanou technikou při práci sociálního pracovníka s klientem bývá rozhovor. Kromě něj však můžeme používat i další, speciální techniky, které rozhovor nejen podpoří vhodným směrem, ale zároveň mohou mít velký význam diagnostický i terapeutický. S jejich pomocí můžeme zjistit, co si klient vlastně přeje a co nechce, co je pro něj největším problémem, jak vnímá současnou situaci, jaké má obtíže, požadavky, očekávání i přání. Je proto důležité, aby sociální pracovník uměl speciální techniky používat a zařazovat je do průběhu sociální terapie i sociální diagnostiky.
V první části publikace je definována a vymezena sociální terapie a sociální diagnostika, ve druhé, praktické a stěžejní části je prezentováno kolem 50 konkrétních speciálních technik, včetně popsání přínosu, základních podmínek a zásad jejich používání. Publikace je doplněna kazuistikami z autorčiny praxe i skutečnými kresbami a pracemi jejích klientů. Závěr obsahuje několik příloh - formuláře a pomůcky pro užití popsaných technik, soubor vhodných otázek, kritéria pro dobré fungování střídavé a společné výchovy či vzor uzavřené mimosoudní dohody.
