Příjemně zvlněná česká kotlina, chráněná prstencem pohraničních hor, ukrývá ve svém nitru nemálo pozoruhodných míst. Krom těch známých a výstavních je prosycena i těmi na první pohled nenápadnými, nesoucími však ojedinělá znamení minulosti. V prostoru krajiny je možné číst, vnímat energie, objevovat stopy i symboly pro další cestu a vnitřní růst. Výšiny, skály, řeky a jezera tvoří vzájemně propojený systém dovolující nahlédnout mezi řádky a porozumět krajině vnější i vnitřní. Tvarové zářiče vibrují a rezonují pro ty, kteří se v krajině hledají, objevují, ztrácejí i nacházejí. Symboly dávají smysl ve vzájemném působení člověka a přírody, která je tu pro něj zanechala.