Vladař je nejvýznamnějším Machiavelliho dílem, které napsal již v roce 1513, ale vyšlo až po jeho smrti, roku 1532. Věnováno bylo rodu Medicejských (konkrétně „vznešenému Lorenzovi Medicejskému“). Autorovi šlo především o sjednocení Itálie... Číst víc
Zeptejte se online knihkupce!
Vladař je nejvýznamnějším Machiavelliho dílem, které napsal již v roce 1513, ale vyšlo až po jeho smrti, roku 1532. Věnováno bylo rodu Medicejských (konkrétně „vznešenému Lorenzovi Medicejskému“). Autorovi šlo především o sjednocení Itálie, o jednotný stát, který by byl spravován moudrým vládcem, jenž by neměl váhat použít jakékoli prostředky, aby zajistil blaho země, a v zájmu této věci bylo Machiavellimu jedno, stane-li se tak formou republiky, nebo autokracie. Jako vzor vladaře Machiavellimu posloužil neúprosně vládychtivý Cesaro Borgia. Koncepce dvojí morálky – morálky soukromé a morálky moci – vedla k tomu, že byl Machiavelli označen za cynika, jde ale spíše o zlom v pojetí vládnutí: vládce už není služebníkem Božím, je služebníkem státu (termín, který prvně použil právě Machiavelli).
Útlý spis o 26 kapitolách je klíčovým dílem, které obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a stal se základem děl dalších teoretiků moci. Přestože se Machiavelli věnuje hospodářské stránce vládnutí málo, jeho poučení, že dobrý vládce má zajistit, „aby se nikdo nebál zvelebovati majetek z obavy, že mu bude odňat, nebo si otevřít dílnu ze strachu před daněmi“, není zřejmě „vládci“ doceněno dodnes, patrně na rozdíl od myšlenky, že „lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá“. Celým dílem se pak vine základní myšlenka: totiž že by člověk měl spoléhat pouze na své síly.
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Moja srdcovka z polí filozofie. Žiaden objemný text s ozdobami, a predsa písaný jazykom, ktorý sa číta pomerne jednoducho. Táto kniha nám aj dnes ponúka realistický obraz usporiadania moci v spoločnosti. Nie je to povzbudzujúcim čítaním, avšak jedným zo spôsobov ako pozrieť „pod pokrievku“. Veď čítať treba nielen pre zábavu, ale aj pre vedomosti. A tých nie je nikdy dosť!
Číst vícNakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. Naší hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokážeme seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů, ale i objevovat pozoruhodné autory nové. Samozřejmou podmínkou naší práce je úzká a pečlivá spolupráce autorů a překladatelů s redaktory při přípravě textů, kooperace technických redaktorů s grafiky a tiskárnami i zodpovědné fungování propagačního i odbytového oddělení.
Snažíme se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu. Přeložené beletristické tituly soustřeďujeme do reprezentativních edic AAA (edice anglo-amerických autorů) a SSP (edice současné světové prózy), případně je vydáváme mimo řady, ovšem se stejným ohledem na kvalitní grafickou úpravu. Úroveň námi vydávané současné české beletrie snad ilustruje i přehled našich oceněných titulů v rámci ceny Magnesia Litera, péče o kvalitní grafické a knihařské zpracování našich knih nám přinesla i řadu ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku (kompletní seznam našich úspěchů zde). Žánrové spektrum jsme v poslední době obohatili o sci-fi a fantasy tituly. Stále se rozšiřuje nabídka odborných titulů, především z oblasti společenských věd. Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy. Pro svou vysokou odbornou úroveň je ceněna edice kulturní antropologie Capricorn. Do svého profilu Argo čím dál tím více zahrnuje i velké obrazové publikace.
Chtěli byste si prohlédnout všechny své recenze na jednom místě a podělit se o ně s ostatními čtenáři? Aktivujte si čtenářský profil, kde můžete mimo jiné sbírat knihomolské odznaky nebo zvyšovat svou knihomolskou úroveň.
Aktivovat čtenářský profil„Kdo by miloval dokonalost? Ne, láska vyžaduje starostlivost. A starostlivost potřebuje nacházet na milovaném člověku chyby, touží po zranitelnosti a křehkosti. Láska chce léčit. A léčit dokonalost není třeba. Dokonalé nelze milovat, pouze zbožňovat.“
