Běla se za Pavla, jehož rodiče mají restauraci na malém městě, provdá z velké lásky. Kvůli budoucímu manželovi se dokonce vyučila kuchařkou, ačkoli odjakživa toužila být učitelkou. Pavel i jeho rodiče ji přitáhli k rodinnému podnikání, ačkoli Bělini rodiče i její kamarádky vztyčovali varovně prst. Sprcha přišla hned po svatbě.
Tchyně Bělu pověřila, aby uvařila polévku, a tenkrát Běla slyšela tu větu poprvé:
„Maminka vaří líp, miláčku.“
Podaří se jí manžela přesvědčit, že tahle věta opravdu není motivační?