With the same propulsion that captivated millions of readers worldwide in her debut, The Girl on the Train, Paula Hawkins unfurls a gripping, twisting, layered story set in a small riverside town... Číst víc
Zadejte e-mail a my vám dáme vědět, jakmile bude kniha dostupná.
Zeptejte se online knihkupce!
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Knihu som si zobrala na výlet do Amsterdamu (názov Do vody sa k amsterdamským kanálom úplne hodí). Postupne som začala chápať autorkin zámer a keď som sa zorientovala, kto je kto a kam kniha asi smeruje, začala som si ju celkom užívať. Rozumiem ale rozčarovaniu tých, pre ktorých bola nezáživná.
Paule Hawkins sa podarila minimálne jedna vec – opäť ma presvedčiť o tom, že nevie napísať príbeh s aspoň jednou sympatickou postavou.
Britská spisovatelka Paula Hawkins se narodila 26. srpna 1972 v Harare v Zimbabwe. Její otec zde vyučoval ekonomii a žurnalistiku na univerzitě. Ve svých sedmi letech se přestěhovala do Londýna. Hawkins vystudovala na Oxfordu filozofii, politiku a ekonomii a začala pracovat jako novinářka pro The Times. V Londýně žije dodnes. Od novinových článků postupně přešla k beletrii a začala tvořit pod pseudonymem Amy Silver; to bylo koncem roku 2009 a psala zejména romantickou a komediální fikci. Čtyři její povídky vyšly v souboru Confessions of a Reluctant Recissionista. Se svými povídkami ale nedosáhla dalšího, výraznějšího úspěchu, proto se rozhodla, že se bude věnovat vážnějším žánrům s temnější atmosférou. To byl zásah do černého, jelikož její román Dívka ve vlaku (The Girl on The Train, 2014) okamžitě zaznamenal obrovský úspěch. Thriller zabývající se domácím násilím a závislostmi na alkoholu a drogách prý napsala za pouhých šest měsíců.
Chtěli byste si prohlédnout všechny své recenze na jednom místě a podělit se o ně s ostatními čtenáři? Aktivujte si čtenářský profil, kde můžete mimo jiné sbírat knihomolské odznaky nebo zvyšovat svou knihomolskou úroveň.
Aktivovat čtenářský profil„V tajemstvích je síla. A ta síla slábne, když se o ně někdo rozdělí, takže je nejlepší, když se tajemství udržují, a udržují se pořádně. Když se o tajemství podělíš, o opravdová tajemství, o ta důležitá, dokonce jen s jedním jediným člověkem, změní je to. Když si je napíšeš, je to ještě horší, protože se nedá odhadnout, kolik lidí je uvidí na papíře, ať jsi s tím sebeopatrnější. Takže když už máš tajemství, je opravdu nejlepší je udržovat, jak pro jejich vlastní dobro, tak pro tvoje.“
