Druhou manželkou Zikmunda Lucemburského se překvapivě stává Barbora Celská, žena, kterou kronikář Enea Silvio Bartolomeo Piccolomini, pozdější papež Pius II., nazval Messalinou i Černou královnou. Je vášnivá, divoká, skrývá mnohá tajemství a se Zikmundem údajně tvoří nejkrásnější pár Evropy. Záhy po svatbě se však manželé dostávají do mnoha konfliktů, Barbora sympatizuje s husitským hnutím, i když její muž proti husitům bojuje.

Děj románu se ovšem neodehrává jen ve střední Evropě, ale i ve Francii, na Balkáně a Istanbulu.