Jsou nákupní centra budoucností veřejného prostoru? Tato otázka se často vynořuje v médiích v reakci na to, jak se „výlet do nákupního centra“ stává častějším a legitimním způsobem využití volného času. Nákupní centra v této funkci nahrazují vylidňující se centra měst. Autor tuto otázku uchopuje ze sociologické perspektivy. Ukazuje přitom, že na pozadí poměrně jednoznačného konfliktu veřejný prostor versus nákupní centra vystupuje daleko komplexnější a sociologicky hlubší problém regulace prostoru a produkce řádu v každodenním světě.

Autor v knize identifikuje dva základní způsoby regulace prostoru: regulaci vnitřní, tedy intersubjektivní a zpravidla nepsanou, a regulaci vnější, vykonávanou prostřednictvím formální sociální kontroly. Fungování těchto dvou druhů regulace kniha ukazuje na dvou formách sdíleného prostoru: na tradičním veřejném prostoru, který vzniká v centrech moderních měst, a na nákupních centrech, která v posledních dvaceti letech radikálně proměnila náš způsob trávení času a náš vztah k našim městům.

Jak je vlastně veřejný prostor možný?
Jak je možné, že se na ulicích měst setkávají navzájem neznámí lidé a rutinně si důvěřují?
Co a proč ohrožuje současný veřejný prostor?
Proč mluvíme o úpadku veřejného prostoru?
Jakým způsobem nákupní centra vytvářejí „nový veřejný prostor“ a čím nás do něj lákají?
Jaké nástroje užívají nákupní centra k vytvoření prostoru, který je napohled paradoxní – bezpečný a vzrušující zároveň?
Jsou nákupní centra budoucností našich měst?