Kniha je věnována národní identitě Čechů a Češek z různých pohledů. Lidé mají tolik sociálních identit, kolika sociálních skupin jsou členy. Hlavní pozornost je věnována sociální skupině zvané národ, sociálním emocím (národní hrdosti), které lidé k národu mají, národním předsudkům a stereotypům. Autorky a autoři knihy zkoumali, kdo je považován za opravdového Čecha či Češku, jaké postoje mají lidé k cizincům, kteří přicházejí pracovat a žít do České republiky. Stát, kterého jsou lidé občany nebo rezidenty, určuje jejich hospodářskou, sociální a politickou existenci. Teritoria států a jejich vnitřní uspořádání se však proměňují a spolu s tím se mění i národní a teritoriální identity lidí. Kniha ukazuje, jak vnímali obyvatelé Československa v letech 1990–1992 společný stát a jak se identifikují obyvatelé 28 členských států Evropské unie s touto nadnárodní entitou.

Každý je občan nějakého státu. Je to pro nás ale v každodenním životě důležité, nebo nás více zajímá, jaké mají lidé zaměstnání, rodinný stav a jakého jsou věku? Nesvědomitý, nepřívětivý, omezený neurotik a introvert. To je stereotyp Čecha/Češky mezi Čechy s nízkou národní identifikací. Vidí nás sousední národy jinak? Bylo rozdělení Československa správným krokem? Kdo je opravdový Čech? Ten kdo se tu narodil, má české rodiče a hovoří plynně česky, nebo ten kdo tu dlouho žije, cítí se Čechem/Češkou, dodržuje zákony a respektuje státní instituce? Klesá ochota přijímat migranty spolu s nárůstem jejich počtu? Má Evropská unie lepší image v nových členských státech nebo v těch starých? Co jsou nejdůležitější prvky EUropské identity – vlajka, hymna, měna, nebo kultura, historie, a demokratické hodnoty? Které národy jsou v Evropské unii nejvíce hrdé a jak jsou na tom s národní hrdostí Češi?