Novoplatonismus, pozdně antický platónský filosofický systém byl v posledních sto letech opakovaně srovnáván s některými proudy indické filosofie. Bylo tomu tak jednak pro jeho monistické tendence, jednak pro důraz na osobní zkušenost kontemplujícího filosofa, jehož jednotlivé roviny kontemplace byly zároveň klíčem k pochopení jednotlivých rovin jeho hierarchicky uspořádaného metafyzického systému. Jen méně často byl brán do úvahy radikální holismus, zejména patrný u Plótina, a to byl zřejmě důvod, proč z hledáčku srovnávacího bádání po celé století unikal monismus indické paramádvaity, ve své zralé podobě rovněž velmi holistického vyznění. Této pomyslné niky ve srovnávacím bádání se ujímá Novoplatonismus a paramádvaita, průkopnický text, který se snaží porovnat oba systémy, zaměřujíc se přitom na jejich hlavní protagonisty, Plótina na straně řecké a Abhinavaguptu na straně indické.

Vedle historické studie na téma Plótinos-Indie, obsahuje kniha stručný úvod do obou srovnávaných systémů, následovaný rozborem některých společných témat. V závěru knihy čtenář najde překlad jednoho z klíčových paramádvaitových textů, Spandakáriky, opatřený stručným komentářem českého překladatele.